Chov obecně
EUDICELLA
Jedná se o rod velice atraktivně zbarvených brouků střední velikosti jednoduchých na chov. Jedná se o druh hojně rozšířený ve Střední Africe. Brouci tohoto rodu mají původ v Kamerunu, Zimbabwe, Ugandě, Tanzanii, Kongu, Etiopii a Nigérii. Co do velikosti se setkáváme s jedinci od 3,5 do 5cm velkými. Samozřejmě se jedná o průměr, některé samice mohou dorůst třeba pouze 2cm a někteří samci zase 5,5cm a více. U tohoto druhu ovšem není pohlavní dimorfismus zřetelný na první pohled - zástupci obou pohlaví jsou často podobně velicí, ale samci mají na přední části hlavičky výbežek, podle kterého ho poznáme zaručeně. Používají jej při soubojích o samici, s podobnými, ale mnohem mohutnějšími se můžeme setkat u nosorožíků a roháčů. U zlatohlávků však souboje samců jen málokdy končí smrtí, jak to naopak bývá u zmíněných dvou čeledí.
Často chovanými zástupci jsou Eudicella schultzeorum (někdy také Eudicella schultzeorum peudowoermanni), Eudicella smithi smithi a Eudicella smithi berthrandi. E. schultzeorum dorůstá délky 32 - 48mm, E. s. pseudowoermanni 35 - 40mm u samců a 30 - 35mm u samic. E. smithi smithi je již trochu větší jedinec, samci dosahují délky 30 - 47mm a samice 28 - 37mm. Naopak menší druh E. smithi berthrandi patří k menším druhům, zástupci obou pohlaví zde dorůstají zhruba 28 - 40mm. Je třeba si uvědomit, že první hodnota je nejmenší a a druhá největší neměřená, brouci v našem chovu se proto budou pohybovat mezi těmito dvěma hodnotami. Například samci E. s. p. budou dosahovat v průměru 37mm a samice kolem 32mm.
Mezi další druhy patří E. aethiopica, E. trillineata interruptefasciata, E elgonensis, E. gralli hubini, E colmanti a E. nyassica. Jedná se o druhy méně chované, ne však náročné.
CHOV
Larvy jsou u většiny druhů kanibalistické, proto je dobré je chovat odděleně nebo po skupinkách stejné velikosti, kde chováme v 10l substrátu kolem max. 60 larev a je nutný častý příkrm. Pokud larvy chováme odděleně, poslouží nám ve stádiu L3 700 - 1000ml nádoba. Larvy přikrmujeme zralým měkkým ovocem (pozor na roztoče, více v článku o chovu larev obecně). Vlhkost je standartní, jak jsem ji popsal u přípravy substrátu. Na dno můžeme nasypat 5 - 10cm rašeliny nebo písku, což larvám poslouží jako stavební složka společně substrátem při tvorbě kokonu. Vše si podrobně můžete prostudovat zde .
Kukly můžeme nechat buďto v substrátu v chovné nádobě, nebo je opatrně vybrat (samozřejmě je nesmíme vyjmout z kokonu!!!) a skladovat přesně podle postupu, který jsem popsal v obecné péči o kukly. Celkový vývoj od larvy po vylíhnutí trvá maximálně 1 rok u větších druhů.
Imagům dopřejeme vrstvu substrátu pro kladení snůšek alespoň 15cm, ideálně 30cm. Krmíme zralým měkkým ovocem, které často měníme, abychom zamezili výskytu roztočů a následnému napadení imag a čerstvých larviček. Po ploše substrátu můžeme poskládat kousky kůry - poslouží broukům jako pomůcka, převrátí-li se na záda a zároveň bude udržovat konstantní vlhkost substrátu. Je dobré mezi kousky nechávat sem tam mezírku, aby se brouci mohli zahrabat a klást snůšky.