Mecynorrhina‚ Chelorrhina‚ Amaurodes
Pár slov na úvod...
...a něco málo z křížení
Ohledně rodů Mecynorrhina a Chelorrhina (a Amaurodes) se v poslední době vede mnoho dohadů. Podle vědců se totiž všechny tyto tři rody sjednotili pod rod Mecynorrhina, na což chovatelé musí reagovat. Více se o tomto dočtete v sekci "Synonyma aneb teoretická komplika chovu". Nyní bych se jen na okamžit zdržel u pár detailů týkajících se těchto tří rodů.
Rád bych se například věnoval správnosti názvů druhů rodu Mecynorrhina. Běžně se nyní setkáváme s názvem Mecynorrhina torquata, M. ugandensis. Tyto názvy nejsou tak úplně správné, i když chovatelé vždy vědí, o jakého jedince se jedná. Pravda je taková, že Mecynorrhina torquata představuje druh, který se dělí na 4 poddruhy: M. torquata torquata, M. torquata ugandensis, M. torquata poggei, M. torquata immaculicollis. První "torquata" v názvu se dnes bězně vynechává, což vede k dojmu, že se jedná o 4 různé druhy. Kdo by nevěřil, může zkusit následující (i když já sám bych to nedělal) - poddruhy stejného druhu se mezi sebou běžně páří, kdežto různé druhy nikoliv. M. torquata ugandensis a M. torquata torquata se mezi sebou páří bez problémů.
Bohužel tento fakt pochází z vcelku smutné skutečnosti. Před nějakou dobou totiž jeden nejmenovaný chovatel právě tyto dva druhy zkřížil a výsledek prodával jako pravé M. torquata ugandensis. V té době právě tento druh bylo u nás obtížné sehnat a i dnes je jen málo lidí, kteří mají čisté formy.
K té poznámce, že osobně bych se do křížení nepouštěl... Je pravda, že křížením vznikají hezké barevné varianty. Dokonce se takto dá i cíleně dosáhnout barvy. Vybereme si například zajímavou samici Smaragdesthes africana africana a hezkého samce S. africana oertzeni. Necháme je mezi sebou pářit a vychováme první pokusnou generaci. Vznikde nám mnoho barevných variant, ovšem vesměs všechny budou založeny na jednom barevném vzoru, kde na každém jedinci bude převládat jiná barva. Zde si vybereme další pár a celé opakujeme. Kolem III. - IV. generace by již potomci měli být stejné barvy. A tento výsledek se opět dá zkřížit s dalším poddruhem a dát tak vzniku novým barevným variantám. A kdybych dejme tomu já byl s výsledkem spokojený, mohl bych již ustálanou barvu vypustit do světa pod názvem Smaragdesthes africana spp. var siegeli. Není na tom nic špatného, v přírodě mezi sebou poddruhy běžně kopulují, i když ne cíleně vybraní jedinci. Ovšem chovatelé mají vesměs zájem o přírodní formy. Proto pokud se nám nepodaří vyšlechtit opravdu jedinečnou barevnou variantu, asi bychom nepochodili. Pro vlastní potěšení to však postačí.