Chov hmyzu

Mecynorrhrina torquata ugandensis

     Tento nádherný zlatohlávek byl poprvé popsán panem Moserem roku 1907. Vyskytuje se především v oblasti Ugandy, Rwandy a Zairu. Co se vzhledu týče, jedná se o poddruh s ohromným množstvím barevných variant. Často je to způsobeno pářením v poddruhem M. torquata torquata. Ovšem i čisté formy jsou značně variabilní a většinou mají i bílé, často přerušované pruhy na krovkách.

     Jedná se také o značně velké brouky, samci dorůstají 50 - 80mm a samice asi 45 - 60mm. Proto je budeme chovat ve větších boxech, než například rody Eudicella a Pachnoda. Dá se použít box 20l pro samce a dvě samice. Čím větší, tím lepší, ale je z důvodu přítomnosti více samců, kteří někdy mohou být značně bojovní. Je třeba brát zřetel na to, že larvy jsou kanibalistické, a tedy by se nám jen těžko chtělo v 50l substrátu hledat 20 malých L1.

     Výška substrátu by měla činit alespoň 15cm, ideálně tak 20 a ani 25 by nebylo na škodu. Při nižší hladině substrátu mohou samice mít problém s kladením. Samička samotná naklade okolo 50 vajíček.

     Malé L1 se líhnou asi po měsíci, často však již po 3 týdnech. Larvy chováme po jedné kvůli kanibalismu. Já osobně chovám L1 a ranné L2 v krabičkách o 150ml, větší larvy poté dávám ro 700ml krabiček, kde setrvávají až do konce svého vývoje a kde se také kuklí.

     Jako substrát nám jako vždy bude sloužit dubová či buková hrabanka, ovšem v případě těchto brouků je dobré přidat i dubový či bukový trouch. Asi v poměru 3 : 1 listovky ku trouchu. Nyní se ovšem setkáme s něčím, s čím jsme se u chovu Pachnod či Eudicell zatím nesetkali - příkrm bílkovinnými složkami. Jako číslo jedna v tomto příkrmu jsou larvy jiných, menších zlatohlávků, jako jsou právě Eudicella nabo například Smaragdesthes (Chlorocala). Druhá metoda je příkrm granulemi nebo peletami pro psy nebo kočky. A proč jsou podle mne larvy číslo jedna? Inu, zaprvé je to pro larvy přirozená strava - uvědomte si, jsou kanibalistické právě proto, aby se živily jinými larvami. Navíc ať jsou reklamy na psí a kočičí pelety a granule jakékoliv, bůh ví, co v nich doopravdy je. Navím mnohé z toho, co se píše ve skolžení podle mě musí udělat larvě v trávicí soustavě paseku. A třetí výhodou je, že larva nám nezplesniví na rozdíl od pelety, kterou larva nespořádá. Navíc menší larva - dokud jí naše Mecynorrhina neuloví - bude stále růst a růst. Ovšem pozor - jakmile při pravidelné kontrole zjistíte, že Mecynorrhiny je v putovní fázi, tedy že viditelně zežloutne, bude aktivnější než dřívě a mírně shodí na váze, neprodleně veškeré cizí larvy vyndejte. Mohlo by se stát, že by larvu mohli rušit při kuklení nebo jí dokonce hotový kokon přehryzat a kuklu uvnitř tak zabít. Dále vřele doporučuji přikrmovat salátem (viz. níže).

     Larvy se kuklí asi za 10 -12 měsíců po vylíhnutí. Dočetl jsem se, že vývoj se může ještě protáhnout o dalších cca 10 měsíců a imaga jsou pak nesrovnatejně větší, ovšem mě samotnému se toto zatím nestalo.

     Pokud larvy přeci jen přikrmujeme peletami, granulemi nebo například salátem či jinou zeleninou, doporučuji pravidelně kontrolovat substrát a příkrm nechat vždy maximálně 3 - 5 dní hodin a poté vyndat. Larvy rodů Mecynorrhina, Chelorrhina a Amaurodes jsou totiž velice citlivé na přítomnost roztočů ve fázi kokonu. Ti někdy mohou i kuklu usmrtit, pokud je jich velké množství. Z tohoto důvodu larvy absolutně nedoporučuji přikrmovat ovocem. Po vyjmutí starého příkrmu počkámě alespoň týden, než poskytneme další.

     V kokonu larva stráví asi 2 - 3 měsíce. O kokony již pečujeme klasicky (zahrabat z jedné třetiny do středně vlhkého substrátu a zakrýt víkem s malým počtem otvorů - více v samotné podsekci v obecném chovu). S kokony také nemanipulujeme, ideálně je do boxu určeného pro líhnutí dáme tak, jak jsme jej našli, niž bychom jej jakkoliv otočili. Kukla uvnitř by se totiž mohla oťukat o stěny a vylíhnout se tak deformovaný jedinec.

     Vzhledem k velikosti imaga je dobré, aby výška substrátu byla i v boxu pro líhnutí okolo 15cm, aby se čerstvě vylíhlý jedinec mohl zahrabat a počkat, než mu dotvrdne chytin. Navíc se často stává, že brouk se zakuklí u stěny. Takový kokon nevyndáváme, ale odstraníme opatrně okolní substrát a nasypeme vlhkou rašelinu tak, aby spodní třetina kokonu byla zahrabaná. Původní substrát neponecháváme kvůli vysoké citlivosti na roztoče. Po hylíhnutí takovéto kukly brouka co nejdříve opatrně přemístíme do chovného boxu, kde bude mít více prostor pro zahrabání se.

     Imago se živí stejně jako ostatní zlatohlávci sladkým ovocem, medem, sladkými květy (ovocné stromy, luční kvítí, pampeliška, bez, ...) - jejich přirozená strava, můžeme také jednou za čas přidat trochu piva. V přírodě tako často nalétávají na mízu poraněných stromů, kterou jim však jen těžko zajistíme.