Chov hmyzu

Mecynorrhina torquata torquata

     Tento nádherný brouk obývá Pobřeží slonoviny, Kongo, Středoafrickou republiku, Kamerun, Zair a Ghanu. Jedná se o velice robustní brouky, kteří mohou přerůst dokonce i M. torquata ugandensis. Samci totiž mohou dorůst 55 - 85mm! Samičky zpravidla dorůstají okolo 5 - 6cm.

    Jedinec je nádherně matně zeleně zbarven, nohy mají taktéž kovově zelený nádech. Štít je bíle lemován, často jsou lemovány i krovky. Dovolím si nyní citovat knihu Chov zlatohlávků a nosorožíků (L. Klátil, T. Vrána, 2008):

                    "Uprostřed štítu bývají někdy dvě tenké bílé linie a na spodní části krovek bílé skrvnky (ssp. poggei, Kraatz 1890)."

     Jak již bylo napsáno, tímto lze odlišit další poddruh tohoto druhu - M. torquata poggei. Pohlavní rozdíly u obou poddruhů jsou špičatý roh u samce a jeho výrazně ostnaté končetiny. Samec má také na rozdíl od samice hlavu bílou.

     Pro chov larev nám poslouží substrát skládající se z bukové či dubové hrabanky a trouchu v poměru asi 1 : 1. Krom tohoto složení substrátu je chov obdobný, jako M. torquata ugandensis (koneckonců jedná se také o poddruh, tedy rozdíly jsou minimální). Dovolím si ještě jednu citaci z výše zmíněné knihy:

                    "Imaga rodu Mecyhorrhina se v přírodě živí vytékající mízou akácií, nebo sedají na květech stromů rodu Mimosa, Veronia nebo Protea."

     Pokud tedy nějakou z uvedených rostlin doma pěstujete (Mimosa i Veronia se pěstují často), rozhodně broukům přilepšete jejich stravu.

Chov tohoto druhu je totožný s chovem Mecynorrhina torquata ugandensis.