Chov hmyzu

Konkrétní druhy strašilek, pakobylek a lupenitek v mém chovu
se zaměřením na jejich chov

     Ještě než se začnu věnovat konkrétním druhům, rád bych objasnil několik věcí. První z nich je, že ke každému druhu uvedu potravu a podtrhnu ten typ potravy, kterým daný druh krmím a to úspěšně. Dále si dovolím říct pár věcí k maliníku. Čerstvé výhonky jsou pro většinu druhů jedovaté, velmi nebezpečné jsou pak pro všechny druhy lupenitek (Phyllium). Proto doporučuji spíše krmit ostružiníkem namísto maliníku, nebo alespoň brát listy ze starších šlahounů maliníku.

     Všechny druhy ve svém chovu chovám v pokojové teplotě. Všechny druhy také chovám na dobře osvětleném místě u okna. Zejména pro lupenitky je toto důležité. Pro ostatní druhy to tak důležité není a některé druhy, jako je třeba Eurycantha jsou přes den zalezlé za kůrou, takže ti jsou u mne výjimkou.

     Rozepíši ještě tři úrovně vlhkosti, které v chovu používám. Nízká vlhkost znamená, že daný druh porosím asi jednou za týden a pokud při chovu používám na dně chovné nádoby substrát, je jen velmi mírně vlhký (aby stěny nebyly orosené). Střední vlhkost zajišťuji rosením jednou za dva dny, nevadí jednou za čas porosit i jednou denně. Pokud je při chovu použit substrát, měl by být o něco méně vlhký než ten, který se používá pro chov zlatohlávků. (Substrát v chovné nádobě navlhčíme. Správnou vlhkost poznáme tak, že zmáčkneme-li trochu mezi dvěma prsty, objeví se mezi nimi trochu vody. Voda by neměla kapat, substrát by potom byl příliš vlhký.) Stěny chovné nádoby by měly být mírně orosené. Posledním typem vlhkosti je vysoká vlhkost. Tu zajištujeme rosením jednou až dvakrát denně a stále vlhkým substrátem (o vlhkosti, která je použita při chovu zlatohlávků).

     Chovná nádoba by měla být vždy 3x vyšší, než je délka nejdělšího nedince v ní a měla by být úměrná počtu jedinců.

     Nyní se však již pojďmě podívat na konkrétní druhy strašilek. Budu je řadit nikoliv abecedně, ale vzestupně podle jejich čísla v seznamu PSG. Pod samotnou tabulkou ještě najdete další informace ke zmíneným druhům a vysvětlené *) z tabulky.

Vysvětlicky k tabulce + dodatečné informace

*¹) Jedná se o jednu z největších strašilek, tedy je potřeba prostorná nádrž. Výška alespoň 50 - 60cm, podstava nejméně 30 x 20 n. 30 x 30cm. Při pocitu nebezpečí se brání prudkým šviháním svýma velice ostratýma nohama.

*²) Chov Phyllium giganteum má jeden háček - mladé nymfy se musí nejprve napít a až poté začnou přijímat potravu. Pokud se nenapijí, umírají hlady. Také jsem zjistil, že pokud se chovají L1 - 3 ve skupince, sníží se tím úmrtnost mladých nymf. Starší jedince spolu raději nenechávám, často si spletou jeden druhého s listem a začnou se ožírat.

*³) Lamponius guerini má dvě barevné varianty, světle hnědou po celém povrchu těla a nebo světle hnědou s bílými fleky připomínající kůru (v inzercích označována jako "barevná varianta"). V mém chovu se vyskytuje varianta barevná.

*⁴) Samec Phaenopharos khayoaiensis údajně nebyl v chovech zaznamenán.

*⁵) Samec Ocnophiloidea dillerorum zatím nebyl zaznamenán.

*⁶) Samec Trachyareaton sp. "North Luzon" nebyl údajně nalezen ani v přírodě, ovšem zcela jistě existuje.

*⁷) Nymfy Andropromachus scutatus je nutné rozkrmit na kapradí a je ideální je nadále i kapradím krmit. Na ostružiníku se nerozkrmí a někteří jedinci je odmítají i ve starších stádiích včetně dospělosti.

Okřídlené druhy

Pouze samec:  Extatosoma tiaratum, Heteropteryx dilatata, Phyllium giganteum,

Oboje pohlaví: Sipyloidea sipylus, Necroscia annupiles, Lopaphus sp. "Cuc Phuong"