Strašilky
Co to žere?
Strašilky jsou býložravci a to bez výjimek. Většina z nich se živí listím ostružiny či maliny (Extatosoma, Pharnacia, Phaenopharos, Phyllium, Medauroidea, ...), jiné přijímají ptačí zob nebo šeřík (například známá Peruphasma schultei), jiné se třeba živý výhladně kapradím. Co který druh konkrétně spásá Vám řekne přímo chovatel či prodejce.
Jak na vajíčka?
Vajíčka mají vcelku dlouhou inkubační dobu - okolo 2 - 6 měsíců v závislosti na druhu a inkubační teplotě. Osobně vajíčka inkubuji takto (při pokojové teplotě): plastovou krabičku o 700ml naplním do poloviny vlhkým pískem, na který rozložím vajíčka. Víko má větrací otvory dělané jehlou, ale za to je probodané požehnaně. Kdyby byly otvory větší, pravděpodobně by rychle unikala vlhkost. Pokud by se vám na vajíčkách objevila plíseň, zajděte si do nejbližstí lékárny a požádejte si o hypermangan. Jedná se o malou uzavíratelnou skleničku s černým, třpytivým krystalickým přáškem za asi třicet korun. Doma vazměte vodu, do ní dejte upozorňuji JEN PÁR ZRNÍČEK hypermanganu a promíchejte. Roztok by měl mít růžovou až mírně filovou barvu. Opravdu bohatě stačí na litr vody špíčka nože hypermanganu. Tímto roztokem vajíčka pošplícháme a plíseň zmizí. Jen poznámka - roztok hypermanganu barví při kontaktu kůži dohněda, ovšem nemá to vliv na zdraví a po pár dnech to odezní.
Vlhkost a teplota?
Strašilky chovám v pokojové teplotě a to bez výjimky. Co se vlhkosti týče, je také silně individuální. Některé druhy vyžadují sucho, jiné naopak velmi vlhké prostředí. Vlhkost zajišťujeme rosením odstátou, ideálně dešťovou vodou, ze které strašilky rády pijí.
Doroste utržená noha?
Ano. Zpravidla za dva až tři svleky. Dospělci již nedoroste. Každopádně utržené nohy svědčí buďto o malém prostoru pro nymfy, jelikož neměly dostatek prostoru se svléknout nebo ji v malém boxu vyrušila nymfa jiná, nebo o nešetrném zaházení. Avšak je pravdou, že tak to III. - IV. svleku se u malých nymf tento defekt vyskytuje poměrně často i jsou-li v krabičce samy.
Jak na čerstvé nymfy?
Nechci, aby to vyznělo nějak sadisticky, ale malé nymfy pakobylek a strašilek přežijí téměř všechno. I přesto je však dobré chovat se k nim tak, jak si jako živé bytosti zasluhují. Všude se dočtete, že je nutné je nechat z líhničky samotné přelézt na list a ten umístit do chovného boxu... Inu, toto jsou podle mého názoru žvásty. Zaprvé se nymfám nic nestane. když je opatrně podeberete a pustíte do boxu, zadruhé pokud se mi líhne okolo 500 vajíček od 10 druhů - a na to stačí deset samic od každého druhu, což má hodně lidí - pak na to takto se piplat s padesáti nymfami denně nikdo nervy nemá. Hlavně proto, že nymfy většinou spadne, než na list vleze. Doporučuji tedy opatrně podebrat a dát do boxu.
Něco jiného je to u lupeintek, jež jsou opravdu v tomto stádiu citlivé. I já osobně tyto nymfy opatrně nasměruji na list ostružiny a přemístím je i s ním. Navíc zde je důležité, aby se mladé lupenitky co nejdříve nepily, což zajistím vlhkou vatou na dně 150ml krabičky, kde je po jedné chovám do prvního svleku. Pokud se nenapiji, nezačnou přijímat potravu a umírají.
Mohu strašilkám měnit druh listí?
Až na lupenitky ano, i když k tomu nevidím důvod. Strašilkám je jedno, jestli posnídají ostružinu, malinu, růži či břečťan a na oběd dostanou něco jiného. Osobně krmím všechno (krom Peruphasma schultei) divokým ostružiním, kterého je plný les. Peruphasma schultei se živí výhradně ptačím zobem a šeříkem, ostružinu do ní nedostanete. K těm lupenitkám - pokud ji změníte druh živé rostliny, uhynou (bohužel, zkušenost potvrzená praxí).